Krtek v záhonu

Pomalu ale jistě jsem začal nabývat pocitu, jako by Petrohrad snad ani nebyl v Rusku. A to výjimečně nemluvím o počasí, které od mého příjezdu zdárně vyvrací smysl rčení „zima jako v Rusku“, neboť zima jako v Rusku jsou podle mínění Petrohradu tři stupně nad nulou, občasné sněžení měnící se okamžitě po vstupu na ruskou půdu v hnědočernou břečku, pokrývající celé město, a vítr, o kterém nevíte, jestli je teplý nebo studený a kvůli kterému nevíte, jestli si máte nebo nemáte vzít šálu a máte nebo nemáte vzít čepici, takže nakonec chodíte s čepicí a šálou v ruce, nandavajíc a sundavajíc střídavě obojí. Co mě udivuje, je prozatím naprostý nedostatek pověstné ruské byrokracie, před kterou varovaly chytré rady cestovních příruček, rodičů, prarodičů a učitelky ruštiny. Pravda, na koleji jsem se hned po příchodu musel dvaadvacetkrát podepsat, ale to jen proto, že se vyžadoval můj autogram ke každé položce, kterou jsem nafasoval (polštář, peřina, povlečení na polštář, na peřinu, prostěradlo, ručník, tlustou deku, která je k ničemu, protože je v pokoji i při otevřeném oknu možná třicet stupňů, plus jeden podpis na to, že je to všechno úhledně zabaleno v igelitu), dále na průchodku na kolej, na formulář o převzetí průchodky na kolej, na kopii formuláře o převzetí průchodky na kolej, který jsem dostal, abych věděl, že mám průchodku na kolej, na formulář o tom, že nebudu více ničit již zničené společné vybavení koleje, samozřejmě na kopii formuláře, abych věděl, že jsem ho podepsal, a na spoustu dalších formulářů, samozřejmě všechny ve dvou provedeních. Papírování je vůbec úžasným příkladem toho, jak dokáží Rusové z malé věci udělat velkou. Například pro přihlášení se do kurzu ruštiny na Fakultě mezinárodních studií se potřebujete zaregistrovat na Filologické fakultě. K registraci na Filologické fakultě potřebujete ale napsat vstupní test. K tomu, abyste mohli napsat vstupní test, potřebujete papír, na kterém není napsané nic jiného, než vaše jméno a vaše fakulta, který vám ale nedají jinde, než na sekretariátu univerzity, který se nachází v jiné budově v jiné části města, než ve které se nachází Fakulta mezinárodních studií a Filologická fakulta. Máte-li tento papír, musíte zpátky na Filologickou fakultu, kde napíšete test. Výsledky testu vám oznámí na nástěnce, ovšem už na Fakultě mezinárodních vztahů, abyste následně mohli (po telefonickém hovoru s vaším učitelem který vám sdělí podrobnosti) navštěvovat kurzy rusého jazyka, které se konají ovšem už znovu na Filologické fakultě. Výsledkem je, že se krásně projedete trolejbusem číslo 11, který spojuje všechny tři budovy, konduktér i řidič si vás už budou pamatovat a zdáli vás budou zdravit širokým úsměvem a utratíte neskutečné množství peněz za jízdenky, protože tramvajenku vám zřídí jen se studentskou kartou, která je už sice tři dny hotová, za tu dobu ale v kanceláří, kde ji vydávají, i přes pracovní hodiny od jedenácti do šesti nikdo nebyl. Stěžoval jsem si na nedostatek pověstné ruské byrokracie? Těším se na další podobné zážitky, kdy se prokáže úžasná schopnost Rusů dělat i z těch nejméně důležitých věcí věci enormně důležité.

Takže kdybych byl Halina Pawlowská, moje rada pro dnešní den by zněla:

Máte krtka v záhonu?

Předejte to OMONu!

Dobrou noc.