Hokej

Tavícím kotlíkem rozličných národností stává se během olympijského hokejového turnaje kdejaký kolejní pokoj. Lidé se u příležitosti hokejového zápasu v takových pokojích schází z různých pohnutek, někteří z příslušenství národu, který právě hraje, někteří z čirého enthusiasmu a zápalu pro (jakoukoli) hru, někteří z pouhého fanouškovství, někteří proto, protože tvrdí, že je to jistojistě poslední zápas daného národa na turnaji a tak by bylo škoda ho propásnout, někteří proto, aby se pobavili nemohoucností jiných týmů, když ten jejich už je v další fázi nebo naopak vypadl tak dávno, že už si to ani nepamatují, někteří proto, protože hokej nikdy neviděli a rádi by se o něm alespoň něco dozvěděli a zbytek prostě proto, že nemá co dělat. Každopádně výsledný mix rozličných pohledů na hokej a vše kolem něj je k nezaplacení. Útržky následujících rozhovorů byly sice posbírány na více místech a nebyly vyřčeny najednou, přesto jsou dostatečně vypovídající o přátelských vztazích, které takový hokej dokáže navodit.

Kanaďan k Čechovi: „Vole, hrajete strašně.“
Čech ke Kanaďanovi: „Drž hubu, podívej se, jak hrajete vy s Lotyšskem.“
Kanaďan k Čechovi: „Jestli nevyhrajeme, pravděpodobně budeme muset Lotyšsko obsadit.“
Holanďan s tureckými kořeny ke Kanaďanovi: „Vždyť ani nevíš, kde to je.“
Kanaďan k Holanďanovi s tureckými kořeny: „Vím, nejsem nějakej zasranej Amík.“
Čech ke Kanaďanovi: „Jak chcete něco obsadit? Vždyť jste napůl Francouzi.“
Kanaďan k Čechovi: „Vím, kde bydlíš!“ (žijí totiž v jednom bytě)

Čech 1: „Potřebuju vědět, kde je v Petrohradu českej konzulát.“
Slovák: „Prečo?“
Čech 1: „Protože jestli prohrajeme, tak tě zabiju a musím se pak někam schovat.“
Čech 2: „Je to tady kousek, koukal jsem se na google maps.“
Slovák: „Prečo?“
Čech 2: „Kdybych nenašel žádnou hospodu, kde budou dávat hokej, chtěl jsem mít jistotu, že najdu aspoň jedno místo, kde se na to někdo bude koukat...“
Slovák: „Naozaj?“
Čech 2: „No a pak jsem taky přemejšlel o tom, že tě zabiju, jestli vyhrajete...“

Holanďan s tureckými kořeny po první třetině zápasu: „To už je konec?“
Čech: „Ne.“
Holanďan: „Tak to už je poločas?“
Čech: „Ne, konec první části.“
Ázerbájdžánec: „Jak dlouho trvá poločas?“
Čech: „Proč?“
Ázerbájdžánec: „Jdu si pro slunečnicový semínka, tak abych něco nezmeškal.“

Čech: „Hrajete v Ázerbájdžánu taky hokej?“
Ázerbájdžánec: „Ne, my nemáme led.“
Čech: „Ale máte ropu...“
Ázerbájdžánec: „Ropa nezamrzá...“