Ve zkratce: Dne 19. března 2014 napadlo v Petrohradě zhruba pět centimetrů nového sněhu. 19. března, tudíž stále ještě v kalendářní zimě (má-li Rusko kalendářní zimu v kalendáři stejně jako my), navíc v Rusku, kde by člověk pod vlivem rčení „zima jako v Rusku“ zimu v kalendářní zimě tak nějak čekal. V Petrohradě, v nejseverněji položeném milionovém městě na světe, ve městě, které je tak blízko polárnímu kruhu, že tu v létě slunce nezapadá a v zimě skoro nevychází. Zhruba pět centimetrů, což znamená množství, které méně vnímatelní Rusové či místní s brýlemi, naslouchátky nebo jiným handicapem ani nezaznamenali a kvůli kterému se tu sypací vozy ani neobtěžují vyjíždět, množství, které tu nehodlá způsobit dopravní kalamitu jako v Praze (i když u Muzea byly jenom čtyři), množství, které ruským sídlištním dětem nezabrání v sehrání odpoledního fotbálku, množství, které trhovcům a trhovkyním u konečné metra nezamezí v prodeji čerstvých jahod (košíček po sto rublech, dobrá cena od dvanácti měsíčků), množství, které ani nedonutí pejskaře navléct na jejich pejsky pejsčí oblečky, množství, o kterém se člověk nedozví z večerních novin před ani po článcích o přijetí Krymu pod ochranná mateřská křídla Ruské Federace a o angažování André Villase-Boase jako hlavního trenéra Zenitu, které dostávají zhruba stejný prostor.
Množství, které Rusa neudiví, cizince však ano. Kdo by čekal v zimě v Rusku sníh? Určitě ne Češi a Slováci.
Děvčata se tak diví, že není jaro...
Chlapci naopak potvrzují, že není jaro...
A ti nejodvážnější dokonce žertovně přirovnávají březnový sníh v Petrohradu k obrodnému procesu v Československu v roce 1968!
A my ostatní, znalí ruského rčení, že "není-li zima, nebude léto", se z nastalé zimy těšíme a těšíme se i na to, až přijde léto a facebook se opět zaplní statusy Čechů a Slováků z Petrohradu, překvapených, že je v Rusku léto.
Dobrou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat